Xenofón

Xenofón (2. pád Xenofónta, ''starořecky: Ξενοφῶν'') (kolem 428–354 př. n. l., nebo 444/1–354 př. n. l. ''jiné zdroje se mohou lišit'') byl starořecký spisovatel, historik, filosof, vojevůdce, vojenský a politický teoretik a Sókratův žák. Protože zastával monarchistické názory a obdivoval Spartské zřízení, byl vypovězen z Athén. V roce 401 př. n. l. se zúčastnil výpravy řeckých žoldnéřů ve službách Kýra Mladšího do nástupnické války v Persii. O této výpravě napsal své nejznámější dílo ''Anabáze'' (termín anabasis znamená v staré řečtině cestu od pobřeží do vnitrozemí, vztahuje se tedy jen k první části výpravy, před Kýrovou smrtí u Kúnax). Svůj obdiv k silným vládcům vyjádřil v dílech ''O Kýrově vychování,'' ''Hierón a Agésilaos'', ke Spartě pak v díle ''Spartská ústava''. Filosofické spisy ''Obrana Sókratova'' a ''Vzpomínky na Sókrata'' jsou cennými prameny vědomostí o Sókratovi. S malým úspěchem navázal dílem ''Hellénika'' na historika Thúkýdida. Vyšší úrovně dosahuje v prakticky zaměřených dílech s tematikou ekonomie (''Oikonomikos'' - ''O hospodaření'') nebo jezdectví (''O jezdectví, O výcviku jezdců''), ''O státních příjmech'' a jiných. Na konci života se mohl vrátit do Athén.

Po Xenofónovi je pojmenován kráter Xenophon na odvrácené straně Měsíce. Získáno z Wikipedie